Nicol šla hlubokým a temným lesem, v ruce měla hůlku a na tváři měla spokojený výraz. Po několika minutách došla k malému domku. Namířila hůlkou na dveře a jemně s ní mávla. Poté se dveře otevřeli a Nicol vešla dovnitř. Rozhlédla se po místnosti a spatřila u okna Paula a Johna, kteří se mezi sebou o něčem bavili. "Ahoj, Paule." "Ahoj, Johne" řekla s úsměvem na rtech. Potom oba ztichli a otočili se k ní "Zdravím tě, Nicol" pousmál se Paul a John jen přikývl. Potom Paul znovu promluvil. "Pojďme se posadit," ukázal směrem ke stolu a Nicol s Johnem se pousmáli.
Po pár vteřinách došli všichni ke stolu a posadili se. "Tak co, Nicol? Máš nějaké nové informace ohledně tvého bratra?". V Nicolině tváři se objevil šťastný výraz "Jistě. Právě leží u Svatého Munga, kde ho neustále pozorují lékouzelníci a snaží se mu dávat nějaké léky a protijedy." "Chudák. Ani neví, co to v sobě vlastně má..., kolik mu celkem zbývá ještě dní?".
"No, to jablko snědl 30.srpna. Právě je ve druhé fázi působení jedu a jeho stav začíná být už téměř vážný. Ruce mu už odumřely, to byla první fáze. Teď se mu začaly rozežírat a začíná mít už problémy s mluvením. Takže, zbývají ještě tři fáze, což znamená, že mu dávám tak zhruba ještě jeden měsíc.", odpověděla Nicol.
"Vynikající!" řekl spokojeně Paul a všichni se hlasitě rozesmáli. "Dokonce byli u Munga překvapení, že na tu jeho otravu nefungovala žádná známá kouzla, a ani nejznámější protijedy." dodala Nicol. Potom se všichni odmlčeli a za malou chvíli promluvil John "Jaký je náš další plán?". "Za pár dní se za ním půjdeme podívat a promluvíme si s ním, víte o čem přeci." odpověděl Paul. Nicol s Johnem přikývli a zasmáli se...
Příběhy Narionovy cesty
