"Takže ty jsi mě přeci jen našel..." řekla Nicol a namířala na něj hůlku. "Ano, nebylo to nijak těžké... Zabili jste tu mámu a Jonatese, vzpomínáš?" zařval Narion a pevně stiskl hůlku. "Byl to jen neschopný idiot! Nepovažovala jsem ho za bratra, stejně tak tu krvezrádkyni za svou matku," zasmála se. "Dokonce jsem slyšela, že jsi studoval v Kruvalu, hmm?" Tak to se mám určitě na co těšit!" smála se dál. "A co ta coura...hmm...Amabell, že? Pořád jste spolu?" V Narionově tváři se objevil nejistý výraz "Neviděl jsem ji od té doby, co se zavřely Bradavice" odpověděl. "Ó! Jak dojemné!" zahihňala se.
Narion zvážněl a chladně se na ni podíval "Kde je?" zeptal se. "Kdo?" zvedla Nicol obočí. "Moc dobře víš, koho myslím!" zařval Narion "Já ale vážně nevím..." smála se ďábelsky. Narion k ní došel, chytl ji pod krk a namířil ji hůlku k hlavě "Zeptám se naposledy... Kde-je!" zařval. "To jsi mě tu celou dobu hledal jen kvůli němu?" zeptala se. Narion přikývl a potom pevně stiskl hůlku.
Najednou do domu vstoupil vysoký muž s bradkou, v krvavě červené róbě a černým pláštěm. Narion se podíval ke dveřím a oba na sebe v ten okamžik namířili hůlkou, ten muž mu byl povědomý, protože kvůli němu přišel...byl to Paul Bagwell...
Zdroj: https://narion.nepise.cz/16222-navsteva.html