Obrana proti Černé magii

13.10.2007 19:33

Ráno jsem se vzbudil a vyrazil do Velké síně, u snídaně jsem si popovídal s Robertem a jak jsme se bavili o Lektvarech, zjistil jsem že u sebe nemám pomůcky. Tak jsem se pro ně rozeběhl do Nebelvírských ložnic.
Na Lektvarech jsem s Robertem zapomněl domácí ůkol - no já ho teda nezapomněl, jen sem nechtěl dělat něco o čem nemám ani páru. Samozřejmě nechyběl postih za to, že nemáme ůkol. Profesorova oblíbená věta zazněla jako vždy chladně "Odebírám 10 bodů Nebelvíru". Potom jsme si vzali sešity a zapisovali si nový lektvar. Jak jsme dopsali zápis tak nám profesor dal na stůl suroviny a my připravovali lektvar. Já velký tragéd jsem jako obvykle nechápal o co jde, ale musím uznat, že jestli to mám dobře nebo špatně, tak to tak má i Wilkus Fixel, protože naše lektvary měly stejnou barvu. Po dokončení jsme dostali ůkol napsat využití Veritaséra.

Po Lektvarech jsme měli mít Dějiny, jenže jsme čekali marně a potom přišel Bradavický Lékokouzelník a řekl mi že Dějiny zase odpadají. Mezitím jsem potkal Amabell, která zakopla a bolela ji noha. Tak šla s Lékokouzelníkem kamsi do tramtárie.
Jelikož nám to odpadlo tak jsem se už vidal na oběd. Byla slanina s francouzským chlebem a kokosem - skvělá to kombinace. Když jsem se jako obvykle přejedl slaniny tak přišel profesor Arkhipov a řekl Amabell že s námi má Obranu proti Černé magii. Amabell byla unavená a nedivím se že se ji nechtělo, ale profesora to vůbec nezajímalo.

Když jsme dorazili na Obranu tak v kleci už jsme nebyli jenom my, ale i kůň profesora Astrologie. Na začátku hodiny profesor řekl, že si dám souboj s Wilkusem, když jsem si tolik věřil že ho porazím. Profesor napínavě odstartovával - 1,2 (pět sekund pauza) 3! Poté co to dořekl Wilkus udělal odzbrojovací kouzlo, já omračovací a Wilkus padl k zemi. Amabell mi zatleskala a šli jsme do klecí.

Na hodině jsme probírali Jedy. Profesor Arkhipov názorně ukázal nejedovaté a jedovaté jablko. Potom snědl to nejedovaté (podle jeho slov). Vykládal nam látku ale potom nařídil Wilkusovi, at jde nakrmit koně.
Wilkus mu dal jablko a potom mrkev. Pozorovali jsme koně co se bude dít, když v tom už přicházel Arkhipov s jablkem v ruce ke konovi ale najednou sebou začal cukat a dusit se. Házel na sebe uzdravovací kouzla, ale shoršovalo se to. Potom jsem *nečitelné písmo několik řádků*...... Arkhipov padl bezvládně k zemi.

Poté dorazili profesoři a řekli nám ať jdeme do Společenské místnosti nebo do Velké Síně, mezitím přišel nějaký chlap z Denního věštce a všechno si vyfotil.

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

TOPlist

Novinky

19.04.2015 15:12
Musím říct, že je to fakt paráda po tolika letech opět psát. Užívám si to a hodně mě to baví vymýšlet děj za běhu, co se mezitím stalo a bavit se o tom spolu s Am. Jak se říká, opravdu je někdy lepší věci neplánovat, ale nechat jim volný průběh (několik let?), protože to pak stojí za to a nápady...
31.03.2015 20:11
Konečně jsem po těch letech napsal první nový článek pod názvem "Hlasy v hlavě", který je doplněný i odkazy na jiné články pro lepší orientaci v ději. Brzy se můžete těšit na další pokračování. Užijte si čtení a díky za návštěvu.
23.03.2015 21:35
Nahrál jsem na tento nový blog články z dřívějška (bohužel/bohudík jich stále dost chybí, zůstaly spíše ty poslední). Pro lepší orientaci v nich byly datumy upraveny tak, jak byly články v minulosti sepsány.
1 | 2 >>

Dospělost

27.04.2015 22:11
Tento článek navazuje na předchozí   "Nové světy"       a po letech tak uzavírá jednu kapitolu. „Všetky tie pohlady bolia aj ked nedaju to najavo buducnost neista pre nich nevyzera lakavo. A pribehy čo pisal život do srdca sa zaryly tie okamihy doby na tvari im...
20.04.2015 16:04
Tento článek navazuje na předchozí "Zlomený" „Jednou, dvakrát, třikrát, stokrát, nedokážu panebože kolikrát spočítat. Změnila mě doba, možná napomohl tomu strach, poznal jsem tolik věcí, které vážně nechceš znát. Je to můj život, ale zklamala mě stráž, nechala to jenom tak - osudu na...
08.04.2015 18:20
  Tento článek navazuje na předchozí "Hlasy v hlavě" „Druhé patro, Odbor pro uplatňování kouzelnických zákonů“ ozval se hlas ve výtahu a někteří lidé z něj vystoupili. Do chodby také vkročil kulhající vysoký muž s africkými rysy. „Kde jsi tak dlouho byl, Narione?“ otázala se jej žena...
1 | 2 | 3 >>

Školní léta

28.10.2007 20:50
Probudil jsem se brzy ráno, začal sem se přehrabovat ve skříni a vytáhl karabici, kde jsem měl nedávno otrávenou žabku. Ta žabka byla čerstvá, nebyla z Vánoc, přemýšlel jsem kdo chtěl, abych umřel, ale napadlo mě tolik jmen, že nemělo cenu nad tím přemýšlet. Byl jsem rád, že žiju. Vyrazil jsem do...
27.10.2007 19:52
Dnes byl nejhorší den mého života. Ráno jsem se vydal do Velké Síně, kde už seděl Euge a Robert. Hned po mě dorazil Alex s Amandou, tentokrát měl Alex modré vlasy, Amanda červené vlasy a já fialové vlasy. Dal sem se do řeči s Robertem, tipovali jsme jestli dnes Formule budou, jelikož minule nebyli....
25.10.2007 19:50
Dnes byl opravdu zvláštní den. Hned co jsem mířil do Velké Síně, na mě čekaly v přízemí divné věci - všude byly stromy, dokonce i nějaká voda a zvířata. Vypadalo to jak v nějakém lese. Bylo těžké se dostat vůbec o krok dál, když se mi pod nohy pletly podivné rostliny a hned vedle stromy. Zahlédl...
<< 4 | 5 | 6 | 7 | 8 >>

Minulost

08.04.2008 18:29
Ve Velké síni se právě objevil oběd na stolech a žáci se spokojeně pousmáli. Nicol seděla daleko od svých spolužáků a nevšímala si jich. Na stole měla rozložený pergamen, na který dopisovala nějaká jména. Najednou k ní přišel nějaký malý chlapec. "Pořád jsi smutná, Nicol?" zeptal se. "Jo, jsem....
07.04.2008 18:27
Nicol stála s nějakým mužem na začátku lesa. Několik desítek metrů za nimi seděl malý Narion na trávě a dělal si věneček z pampelišek. "C-co chcete?" zeptala se Nicol vyděšeným hlasem. Muž držel hůlku v ruce a díval se ji zamyšleně do očí. "Jakmile nastoupíš do Bradavic, tak sepíšeš seznam svých...
07.04.2008 18:22
Byl rok 1976. V rodinném domě, který stál poblíž lesa byly čtyři osoby. Nějaká žena vařila oběd a ostatní seděli u stolu. "Mami. Můžu jít s bráškou zatím ven?" zeptala se nějaká holčička s temně černými vlasy. "Ale jistě, Nicol" odpověděla s úsměvem Viviana. "Tak pojď, Narionku" řekla Nicol malému...

Postavy

15.03.2008 18:41
Druhá nejstarší ze sourozenců Nariona. Je zlá, sobecká, velice brutální a cholerická, nemá moc ráda společnost, nesnáší lidi z mudlovských rodin, často se naštve a je schopná všeho, dokonce i zabít své nejbližší. Raduje se z utrpení jiných lidí a ráda je mučí kledbou Cruciatus. Má dlouhé, černé...
15.03.2008 18:40
Jeho pravé jméno je Lincoln Forrent. Původem je z Kanady, přesňěji z Ottawy. Pochází z čistokrevné, kouzelnické rodiny. V Bradavicích chodil do Zmijozelu. Byl to jeden z nejlepších žáků mezi svými spolužáky. Má obrovské nadání na Lektvary, Obranu proti Černé magii a ještě lépe na samotnou Černou...
15.03.2008 18:38
Narodil se 8. dubna roku 1971. Bydlí ve vesničce kousek od Londýna zvané East Dullwich. Má tmavě hnědou pleť, protože jeho otec je Afričan. Zdědil po něm Afro tvar a černé vlasy, po matce má modré oči. Pochází z kouzelnícké rodiny. Rád se projíždí na koních se svým bratrem Jonatesem. V Africe se od...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>