Podivná neděle

21.10.2007 19:46

Probudil jsem se brzo ráno. Ještě ospalý jsem se oblékl do Nebelvírského hábitu a vyrazil jsem na snídani. Byl jsem tam sám a potom přišla Sevila. Nějak se spolu nebavíme ale zkusil jsem ji pozdravit, pozdravu jsem se samozřejmě nedočkal a když jsem ji pozdravil po druhé tak na mě vyjela kolikrát ještě hodlám zdravit. U snídaně přišel nějaký Zahalenec (jestli to vůbec byl člověk - po tom co říkal Lékokouzelník) a pohledem koukal na Sevilu jak dopadla omráčená na zem, poté co omdlela tak odešel.

O něco později přišel Alex, Sevila se právě probrala a dala se s Alexem do řeči. Mezitím přišel Euge a povídali jsme si u snídaně. Po chvíli Alex se Sevilou někam odešli a já zůstal ve Velké Síni spolu s pomalu spícím Eugem. Rozhodl jsem se že se půjdu projít na hrob Kali a Snickers. Na pozemcích jsem potkal Alexe, ale ten mi neodpovídal, usoudil jsem, že se s ním nemá cenu bavit a odešel zpět do Velké Síně, kde jsem byl nečekaně sám. Dojedl jsem zbytek snídaně a vyrazil se projít do átria, kde jak jsem poté uviděl byl Alex se Sevilou a hledali něco na zemi. Vůbec mě nevnímali a hledali dál, ani několikrát opakovaná věta "co hledáte" nezabrala tak jsem usoudil že dnes je fakt nějakej divnej den a odešel zase do Velké Síně. V Bradavicích najednou začala být velká zima. Slyšel jsem výkřiky někde blízko a vyrazil po hlasu. Došel jsem k učebně přeměňování, kde byl Alex, Sevila a John. Alex se Sevilou si něco mumlali a opět mi neodpověděli co se stalo. Potom se zjevil opět Zahalenec v celé bílé zahalené róbě s kapucí.
Ukazoval na žebřík blízko u zdi, kde měla profesorka McGonagallová knihovnu. Šmátral jsem rukama a odhalil jsem Fixela, kterej zase špehoval pod svým neviditelným pláštěm. Najednou zmizel Zahalenec a po chvíli i Sevila a Wilkus. Vydali jsme se je s Johnem a Alexem hledat, já šel s Johnem a Alex šel sám, protože jsem neměl náladu se zase ptát Alexe na něco, na co mi neodpoví. Potkal jsem Eugeho a taky Zahalence, který šel směrem k místnosti, kde minulý rok byla oslava Amabellin narozenin. Poté naznačil prstem abychom s Eugem odešli a začal na prstech odpočítávat - pět, čtyři, tři, dva - já se ani nehnul a vytasil hůlku z kapsy. Když vtom ukázal na prstě jedna a podíval se na mě. Pamatuju si jen to, že jsem nemohl mluvit, potom jsi mě přitáhl mávnutím ruky a probral jsem se s Eugem na zemi, na těle jsem měl pár modřin - to padání je občas někdy dřina.

Sevilu jsme stále nemohli najít, když v tom přiběhl John a řekl že Wilkus je se Sevilou v jejich společenské místnosti. S Alexem a Johnem jsme se vydali do společendy. John vešel první a hned se vrátil a říkal že tam pořád jsou. Alexovi se moc nechtělo ale nakonec jsem ho přinutil. Vešli jsme tam, Mrzimorská společenda byla opravdu hezká - ale já, věrný Nebelvíru jsem si v duchu řekl "Nebelvír má stejně nejhezčí" a rozhlédl se, u krbu stála Sevila, Wilkus a Zahalenec. Omráčil jsem Wilkuse a poté aspoň myslím jsem na chvíli "znehybnil" Zahalence, který se ale okamžitě zase probral a omráčil mě jeho chladným pohledem, v jeho blízkosti byl vždy velký chla...

 

.... Po chvíli zmizel a já se probral, rozhlédl jsem se a zjistil že naproti mě stojí rozčílený malý roztomilý profesor Kratiknot - musím uznat, že když se takovej prťaslík rozčiluje, tak to stojí za to. Vyptával se kde jsem se tu vzal a John potom přiznal, že nám sdělil heslo abychom pomohli Sevile. Odebral Zmijozelu a nám 15 bodů za vniknutí do cizí koleje a 10 bodů Mrzimoru za vyzrazení největšího tajemství, které má.

Po chvíli jsem odešel s Johnem do Velké Síně. Vtom se ale začali ozývat podivné křiky až někde zhora. Vyrazili jsme s Johnem po schodech a poslouchali odkud jdou výkřiky, dospěly jsme k závěru, že jsou z šestého patra a tak jsme prohledávali, ale marně - nic jsme nenašli. Najednou jsem uslyšel osmnáct dutých ran. Po chvíli jsme našli Alexe který stál vedle Zahalence, který ukázal na dveře a zase zmizel. Vešli jsme do místnosti, kde byly ohně. S toho jak tam byly umístěné jsem přešel k názoru že to byl znak + D. Odstín ale ukazoval rybu. takže jsem byl zmatený. Spolu s Alexem a Johnem jsme se snažili přijít na to co to znamená, ale mě napadlo jedině jméno D'Geris. Ostatní nevěděli o co jde a tak jsem to nechal být a odešel s Johnem pryč. Najednou se ale začali zase ozývat výkřiky a duté bouchání do zdi. John už musel jít a tak jsem vyrazil sám ke dveřím, kde byl právě znak + D. Dveře byly ale najednou zamčené, všemožně jsem do nich šťoural až se otevřely a tam byl Alex spolu se Sevilou a překvapivě s Wilkusem. Alexův výraz "nevím oco go" mě přesvědčil, že o ničem asi fakt neví a tak jsem se ptal Fixela a Sevili co se děje. Ti samozřejmě mlčeli jak hrob. Zadíval jsem se znovu na ohně které dávali znak + D a napadlo mě že těch osmnáct ran bylo tohle - protože ten znak se skládal z osmnácti plamenů.

Poté Alex našel duté místo ve zdi a společně jsme zkoušeli všemozná hesla, rejpali do ní až se nakonec otevřela. Nic v ní ale dál nebylo. Na chvíli se stalo, že se chodba zavřela a já si tak na vlastní oči, uši, nohy, ruky, atd. vyzkoušel, jaké to je být pohřben zaživa. Potom se ale otevřely a já si oddychl a v duchu řekl "super, dneska ještě nebudu kaput". Sevila s Wilkusem se bavili otom jestli mají klíč a nějaký další kecy, ale samozřejmě nechtěli říct o co jde.

Potom se dveře, které vedly do místnosti zavřeli. Chtěli se mi už spát a tak jsem do ních začal š'tourat, když v tom se ozval hluboký smích a dveře se otevřeli - praštili mě do tváře a vyplivl jsem krev. Naštěstí jsem podle hmatu usoudil, že mi nevypadl zub - ale musím uznat, byla to rána jako z děla. Pusa mě strašlivě bolela a protože se mi chtělo už spát i Alexovi, tak jsme vyrazili na kutě, rozloučil sem se s Alexem a vyrazil spát.

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

TOPlist

Novinky

19.04.2015 15:12
Musím říct, že je to fakt paráda po tolika letech opět psát. Užívám si to a hodně mě to baví vymýšlet děj za běhu, co se mezitím stalo a bavit se o tom spolu s Am. Jak se říká, opravdu je někdy lepší věci neplánovat, ale nechat jim volný průběh (několik let?), protože to pak stojí za to a nápady...
31.03.2015 20:11
Konečně jsem po těch letech napsal první nový článek pod názvem "Hlasy v hlavě", který je doplněný i odkazy na jiné články pro lepší orientaci v ději. Brzy se můžete těšit na další pokračování. Užijte si čtení a díky za návštěvu.
23.03.2015 21:35
Nahrál jsem na tento nový blog články z dřívějška (bohužel/bohudík jich stále dost chybí, zůstaly spíše ty poslední). Pro lepší orientaci v nich byly datumy upraveny tak, jak byly články v minulosti sepsány.
1 | 2 >>

Dospělost

27.04.2015 22:11
Tento článek navazuje na předchozí   "Nové světy"       a po letech tak uzavírá jednu kapitolu. „Všetky tie pohlady bolia aj ked nedaju to najavo buducnost neista pre nich nevyzera lakavo. A pribehy čo pisal život do srdca sa zaryly tie okamihy doby na tvari im...
20.04.2015 16:04
Tento článek navazuje na předchozí "Zlomený" „Jednou, dvakrát, třikrát, stokrát, nedokážu panebože kolikrát spočítat. Změnila mě doba, možná napomohl tomu strach, poznal jsem tolik věcí, které vážně nechceš znát. Je to můj život, ale zklamala mě stráž, nechala to jenom tak - osudu na...
08.04.2015 18:20
  Tento článek navazuje na předchozí "Hlasy v hlavě" „Druhé patro, Odbor pro uplatňování kouzelnických zákonů“ ozval se hlas ve výtahu a někteří lidé z něj vystoupili. Do chodby také vkročil kulhající vysoký muž s africkými rysy. „Kde jsi tak dlouho byl, Narione?“ otázala se jej žena...
1 | 2 | 3 >>

Školní léta

19.09.2009 19:24
"Vstaňte!" zvolal hlubokým hlasem dlouhovlasý muž a všichni vstali. "Jmenuji se Petar Kovalov a jsem ředitelem této školy," pokračoval. "V mé škole se nedočkáte žádného lehkého učení, jako je v Bradavicích nebo Krásnohůlkách. Čekají Vás tu mnohem těžší předměty a velmi tvrdý režim! Jestli si...
07.03.2008 21:18
Byla temná noc a všude pršelo. V chatě, která byla uprostřed nějakého lesa se svítilo a ozývaly se z ní hlasy. Byli v ní nějaké tři osoby, které se mezi sebou dohadovali. "To snad nemyslíš vážně?!" řvala Nicol přez celou chatu. "Proč by ne? Musíme to udělat dnes!" hádal se Paul. "Souhlasím" kývl...
26.01.2008 21:15
John došel ke dveřím, otevřel je a vyšel z pokoje číslo 12. Po pár minutách došel k recepci, podíval se na starší ženu a zavolal "Nashledanou." "Nashle, pane." a vyšel ze Svatého Munga... Rozhlédl se kolem a zaostřil pohled na dvě osoby, které stály několik metrů před ním. "Ahoj, Johne." řekla...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Minulost

08.04.2008 18:29
Ve Velké síni se právě objevil oběd na stolech a žáci se spokojeně pousmáli. Nicol seděla daleko od svých spolužáků a nevšímala si jich. Na stole měla rozložený pergamen, na který dopisovala nějaká jména. Najednou k ní přišel nějaký malý chlapec. "Pořád jsi smutná, Nicol?" zeptal se. "Jo, jsem....
07.04.2008 18:27
Nicol stála s nějakým mužem na začátku lesa. Několik desítek metrů za nimi seděl malý Narion na trávě a dělal si věneček z pampelišek. "C-co chcete?" zeptala se Nicol vyděšeným hlasem. Muž držel hůlku v ruce a díval se ji zamyšleně do očí. "Jakmile nastoupíš do Bradavic, tak sepíšeš seznam svých...
07.04.2008 18:22
Byl rok 1976. V rodinném domě, který stál poblíž lesa byly čtyři osoby. Nějaká žena vařila oběd a ostatní seděli u stolu. "Mami. Můžu jít s bráškou zatím ven?" zeptala se nějaká holčička s temně černými vlasy. "Ale jistě, Nicol" odpověděla s úsměvem Viviana. "Tak pojď, Narionku" řekla Nicol malému...

Postavy

15.03.2008 18:41
Druhá nejstarší ze sourozenců Nariona. Je zlá, sobecká, velice brutální a cholerická, nemá moc ráda společnost, nesnáší lidi z mudlovských rodin, často se naštve a je schopná všeho, dokonce i zabít své nejbližší. Raduje se z utrpení jiných lidí a ráda je mučí kledbou Cruciatus. Má dlouhé, černé...
15.03.2008 18:40
Jeho pravé jméno je Lincoln Forrent. Původem je z Kanady, přesňěji z Ottawy. Pochází z čistokrevné, kouzelnické rodiny. V Bradavicích chodil do Zmijozelu. Byl to jeden z nejlepších žáků mezi svými spolužáky. Má obrovské nadání na Lektvary, Obranu proti Černé magii a ještě lépe na samotnou Černou...
15.03.2008 18:38
Narodil se 8. dubna roku 1971. Bydlí ve vesničce kousek od Londýna zvané East Dullwich. Má tmavě hnědou pleť, protože jeho otec je Afričan. Zdědil po něm Afro tvar a černé vlasy, po matce má modré oči. Pochází z kouzelnícké rodiny. Rád se projíždí na koních se svým bratrem Jonatesem. V Africe se od...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>