Zase jedna pohodová chvíle
Musím říct, že je to fakt paráda po tolika letech opět psát. Užívám si to a hodně mě to baví vymýšlet děj za běhu, co se mezitím stalo a bavit se o tom spolu s Am. Jak se říká, opravdu je někdy lepší věci neplánovat, ale nechat jim volný průběh (několik let?), protože to pak stojí za to a nápady se noří, ani vlastně nevíte odkud. Asi to někteří znáte - otevřít, vymyslet název článku, najít nějakou tu fotku, která to vystihne, začít zničehonic psát a pak to jede samo. Kdežto někdy sedíte a přemýšlíte, co to máte vlastně napsat a nejde to.
Brzy? Možná dnes, zítra, nejpozději pozítří se můžete těšit na jeden (nebo dva?) nové články, ze kterých mám opravdu velkou radost. Teda spíše z toho posledního, který půjde až na konec, jestli teda budou dva, to se ještě uvidí. Za mě osobně ten poslední článek, který právě píšu (patřím mezi ty, kteří si prvně píšou bokem děj od konce, až pak se vrací a dopisují zbytek), bude pro mě ten nejvýznamější.
Nechte si dařit, užívejte dne a díky všem, kteří navštěvujete tento blog! Samozřejmě i těm, kteří jej nikdy neviděli a nemají páru o tom, že existuju. Přece nejsem sobec. =)
Jo a za pár dní se nejspíše zveřejní něco úplně nového...