Setkání

V sobotu Narion s Amabell vyšli z hradu, kde už na ně čekala Narionova matka Viviana, která se jako obvykle na všechny usmívala. Následovali Vivianu, došla k nějakému velkému kameni, na kterém byla prázdná láhev. Narion a Amabell se hned zeptali "Co to je?", Viviana se jen pousmála a pověděla jim, že je to přenášedlo, kterým se dostanou domů, kde už čeká Narionův bratr Jonates, dědeček Ethan a babička Juliet. Všichni se podívali na láhev a potom Viviana začala odpočítávat "Tři, dva, jedna.. teď!", vykřikla a všichni se chytli přenášedla. Za chvíli se objevili před domem, kde bydlí Narion spolu s jeho matkou Vivianou. Vešli dovnitř a šli do obývacího pokoje, kde už seděli Jonates, Ethan a Juliet. "Ahoj Narione." zvolal s úsměvem Jonates na Nariona a přistoupil k Amabell. "Ahoj.., ehm, kdo vlastně jsi?" zeptal se zvědavě Jonates, "To je Amabell, už jsem ti o ní říkala.", odpověděla Viviana a usmála se na Amabell. "Těší mě." řekla Amabell a potřásla si s Jonatesem rukou. Potom už dorazil k ostatním Ethan s Juliet a přivítali se také s ostatními. Za chvíli se všichni posadili do křesel a začali si povídat o Nicol. "Věděla jsem, že je schopná někoho i zabít, ale že by dokázala zabít zrovna Henryho, tak to bych neřekla.", pronesla babička Juliet se zamračeným výrazem. "Ano, to máš pravdu. Nechápu, proč jsem rychle nezareagovala a neodzbrojila ji, je to moje vina, že zemřel." řekla Viviana a povzdechla si. "Prosimtě mami, ty za to nemůžeš. Nikdo nemohl předvídat, že by se tady Nicol objevila po tolika letech a chtěla zabít tátu, tak si to už přestaň vyčítat." řekl s povzbudivým výrazem Jonates. "Dost už ale o tomhle, přeci Viviana nemluvila s Brumbálem jen tak pro nic za nic, aby Nariona uvolnil." řekla Juliet. Všichni se podívali na Nariona a poté přejeli pohledem k Amabell, která se nechápavě dívala na Nariona. Potom se Viviana obrátila znovu k Narionovi a řekla "Víš, Narione, jak Nicol zabila tvého otce, tak mi řekla že ted jsi na řadě ty a proto nechci, aby ses po pohřbu vrátil hned do Bradavic, ale až za pár dní. Chceme ji najít co nejdříve, aby se ti nic nemohlo stát.", "Ale proč by chtěla zabít mě?" zeptal se Narion s nechápavým výrazem v obličeji. "To nikdo neví." odpověděla Viviana se zamyšleným výrazem. Amabell se otřásla a podívala se na Nariona se strachem v očích. "A co s ní uděláme, až ji najdeme?", zeptal se Jonates s úsměvem na rtech. "Co navrhujete?", zeptala se Viviana a podívala se na Nariona. "Budu ji mučit a potom ji zabiju já sám.", odpověděl Narion. Všichni se na něj podívali a souhlasně prikývli, jediná Amabell, celá vyděšená se strachem v očích se koukala po ostatních. "A co když se nám ji nepodaří najít?", zeptal se Jonates a podíval se na Vivianu. "Tak Narion půjde zpět do Bradavic a my ji budeme hledat dál. Musí se učit a navíc, Brumbálovi by to bylo nějak nápadné, že se Narion nevrátil z pohřbu.", odpověděla s úsměvem Viviana a odešla z místnosti..