Začátek konce

07.03.2008 21:18

a.jpgByla temná noc a všude pršelo. V chatě, která byla uprostřed nějakého lesa se svítilo a ozývaly se z ní hlasy. Byli v ní nějaké tři osoby, které se mezi sebou dohadovali.

"To snad nemyslíš vážně?!" řvala Nicol přez celou chatu. "Proč by ne? Musíme to udělat dnes!" hádal se Paul. "Souhlasím" kývl nějaký muž. "Danieli, jak s ním sakra můžeš souhlasit?!" zuřila Nicol a chladně oba dva pozorovala. "Není jiná možnost, Nicol!" odpověděl Daniel. "Nicol, prostě to musíme udělat dnes, takže jdeme. Hned!" řekl rázně Paul a všichni vstali.

O hodinu později všichni byli v Zapovězeném lese, drželi v ruce hůlku a pořád se kolem sebe rozhlíželi. "To pro něj dojdeme do ložnic?" uchechtla se Nicol. "Pokud bude třeba, tak ano." odpověděl Paul. "Já tu s Paulem tedy zůstanu" odpověděl Daniel a Nicol přikývla. "Pokud se něco pokazí, víš co máš dělat, Nicol." řekl Paul a Nicol znovu přikývla a odešla hlouběji do lesa. Po několika minutách došla k plotu, který chránil vstup do Zapovězeného lesa studentům. Schovala se za strom a koukala před sebe, když najednou uviděla nějakou osobu u dvou hrobů. Později poznala, že ta osoba je Narion a pomalu k němu vyrazila. Narion zrovna dával kytky ke hrobům, když se najednou vynořila zpoza stromů Nicol s namířenou hůlkou na něj. Narion zařval, ale než stačil udělat krok, ležel na zemi, neschopen pohybu.

O den později...

Narion ležel v nějaké místnosti, byl připoutaný ke zdi. Rozhlížel se po místnosti, když v tom se otevřeli železné dveře a do místnosti vstoupil Paul.
"Ahoj, Narione" řekl a koukal na něj. Narion se klepal, ale neodpověděl. Paul se k němu zohl a odpoutal ho "Pojď za mnou!" zařval a Narion ho následoval. Za chvíli hladomorna_01.Jdošli do nějaké velké místnosti, kde u stolu seděli Daniel s Nicol. Narion se podíval na Nicol, která se jen chladně zasmála. "Nazdar, bratříčku" řekla a vražedně ho pozorovala. "Přiveď je!" zařval Paul a Daniel přikývl a odešel ven z místnosti. "Posaď se!" řekl chladně Paul a Narion, celý vyklepaný se posadil naproti Nicol. Po pár minutách vstoupili do místnosti nějaké dvě osoby a za nimi byl Daniel, který na ně mířil hůlkou. Narion je pozoroval a potom vyjekl a začal brečet. Byla to jeho matka Viviana a bratr Jonates.

"Narione!" zařvala Viviana a rozeběhla se k němu. "Stůj!" zařval hlasitě paul, ale Viviana běžela dál. Nicol se zamračila a vstala ze židle. Viviana obejmula Nariona a rozbrečela se. "Ty moje tupá matko! Crucio!" zařvala Nicol a Viviana se svalila na zem a svíjela se bolestí. Jonates se rozeběhl za ní, ale Paul vytáhl hůlku a zařval "Avada Kedavra!" a Jonates padl bezvládně na ze...

 

.... Narion koukal na svého ležícího a mrtvého bratra a Viviana řvala bolestí. Po chvilce Nicol mávla hůlkou a Viviana se přestala svíjet.

Narion šel za ní, ale Paul zařval "Stůj!". Viviana stále brečela, Daniel ji vražedně pozoroval a Paul přistoupil k Narionovi. "Víš, proč jsi tady?" zeptal se ho. "A-a-ab-abyste n-nás z-z-za-zab..." "Ne, nechceme tě zabít. Jen, pokud nebudeš spolupracovat." odpověděl Paul. "Chceme, aby ses přidal k nám. Naučíme tě plno kouzel, budeš mít obrovskou moc!" "N-nechci!" zařval Narion a Paul pohlédl na Nicol, která jen přikývla. Namířila hůlku na Vivianu a zařvala "Avada Kedavra!". Z její hůlky vyšlehl záblesk zeleného světla a Viviana zůstala ležet mrtvá na zemi. "Takže se zeptám znovu. Přidáš se k nám?!". Narion jen brečel, zíral na dvě mrtvá těla ležící na zemi a potom spadl na zem. "Odpověz!" zařval Paul, ale Narion jen ležel na zemi a brečel. Paul se rozesmál a potom řekl "Dobrá tedy. Tak na to půjdeme jinak. Pokud se k nám nepřidáš, tak další, koho uvidíš zemřít, bude ta tvoje špinavá coura! Amabell!" zařval a Narion se na něj podíval.
"N-n-ne-ne-nedělejte j-ji n-nic, prosím!" brečel. "Tak řekni, že se k nám přidáváš!" řekl chladně Paul.

Narion se koukl na mrtvé tělo své matky a potom řekl "D-dobře. P-přidávám se k vám." a Paul s Danielem se hlasitě rozesmáli...

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

TOPlist

Novinky

19.04.2015 15:12
Musím říct, že je to fakt paráda po tolika letech opět psát. Užívám si to a hodně mě to baví vymýšlet děj za běhu, co se mezitím stalo a bavit se o tom spolu s Am. Jak se říká, opravdu je někdy lepší věci neplánovat, ale nechat jim volný průběh (několik let?), protože to pak stojí za to a nápady...
31.03.2015 20:11
Konečně jsem po těch letech napsal první nový článek pod názvem "Hlasy v hlavě", který je doplněný i odkazy na jiné články pro lepší orientaci v ději. Brzy se můžete těšit na další pokračování. Užijte si čtení a díky za návštěvu.
23.03.2015 21:35
Nahrál jsem na tento nový blog články z dřívějška (bohužel/bohudík jich stále dost chybí, zůstaly spíše ty poslední). Pro lepší orientaci v nich byly datumy upraveny tak, jak byly články v minulosti sepsány.
1 | 2 >>

Dospělost

27.04.2015 22:11
Tento článek navazuje na předchozí   "Nové světy"       a po letech tak uzavírá jednu kapitolu. „Všetky tie pohlady bolia aj ked nedaju to najavo buducnost neista pre nich nevyzera lakavo. A pribehy čo pisal život do srdca sa zaryly tie okamihy doby na tvari im...
20.04.2015 16:04
Tento článek navazuje na předchozí "Zlomený" „Jednou, dvakrát, třikrát, stokrát, nedokážu panebože kolikrát spočítat. Změnila mě doba, možná napomohl tomu strach, poznal jsem tolik věcí, které vážně nechceš znát. Je to můj život, ale zklamala mě stráž, nechala to jenom tak - osudu na...
08.04.2015 18:20
  Tento článek navazuje na předchozí "Hlasy v hlavě" „Druhé patro, Odbor pro uplatňování kouzelnických zákonů“ ozval se hlas ve výtahu a někteří lidé z něj vystoupili. Do chodby také vkročil kulhající vysoký muž s africkými rysy. „Kde jsi tak dlouho byl, Narione?“ otázala se jej žena...
1 | 2 | 3 >>

Školní léta

19.09.2009 19:24
"Vstaňte!" zvolal hlubokým hlasem dlouhovlasý muž a všichni vstali. "Jmenuji se Petar Kovalov a jsem ředitelem této školy," pokračoval. "V mé škole se nedočkáte žádného lehkého učení, jako je v Bradavicích nebo Krásnohůlkách. Čekají Vás tu mnohem těžší předměty a velmi tvrdý režim! Jestli si...
07.03.2008 21:18
Byla temná noc a všude pršelo. V chatě, která byla uprostřed nějakého lesa se svítilo a ozývaly se z ní hlasy. Byli v ní nějaké tři osoby, které se mezi sebou dohadovali. "To snad nemyslíš vážně?!" řvala Nicol přez celou chatu. "Proč by ne? Musíme to udělat dnes!" hádal se Paul. "Souhlasím" kývl...
26.01.2008 21:15
John došel ke dveřím, otevřel je a vyšel z pokoje číslo 12. Po pár minutách došel k recepci, podíval se na starší ženu a zavolal "Nashledanou." "Nashle, pane." a vyšel ze Svatého Munga... Rozhlédl se kolem a zaostřil pohled na dvě osoby, které stály několik metrů před ním. "Ahoj, Johne." řekla...
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Minulost

08.04.2008 18:29
Ve Velké síni se právě objevil oběd na stolech a žáci se spokojeně pousmáli. Nicol seděla daleko od svých spolužáků a nevšímala si jich. Na stole měla rozložený pergamen, na který dopisovala nějaká jména. Najednou k ní přišel nějaký malý chlapec. "Pořád jsi smutná, Nicol?" zeptal se. "Jo, jsem....
07.04.2008 18:27
Nicol stála s nějakým mužem na začátku lesa. Několik desítek metrů za nimi seděl malý Narion na trávě a dělal si věneček z pampelišek. "C-co chcete?" zeptala se Nicol vyděšeným hlasem. Muž držel hůlku v ruce a díval se ji zamyšleně do očí. "Jakmile nastoupíš do Bradavic, tak sepíšeš seznam svých...
07.04.2008 18:22
Byl rok 1976. V rodinném domě, který stál poblíž lesa byly čtyři osoby. Nějaká žena vařila oběd a ostatní seděli u stolu. "Mami. Můžu jít s bráškou zatím ven?" zeptala se nějaká holčička s temně černými vlasy. "Ale jistě, Nicol" odpověděla s úsměvem Viviana. "Tak pojď, Narionku" řekla Nicol malému...

Postavy

22.01.2007 18:46
V mládí bydlel v Ottawě. Pochází z čistokrevné kouzelnické rodiny. Je to bratr Lincolna Forrenta alias Paula Bagwella. Je pátý z rodiny, který nechodil do Zmijozelu, ale do Mrzimoru. Jeho oblíbené předměty byly Obrana proti Černé magii, Kouzelné formule a Lektvary. Jeho rodina ho moc neměla ráda,...
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5